Monday, October 30, 2006

Počet řezníků

Zmínka o sazbě na maso zavdává podnět, aby zde pověděno bylo několik slov ještě o řeznících té doby. Maso smělo se v letech padesátých vysekávati a prodávati jenom v masných krámech novoměstských, staroměstských a malostranských, na předměstích provozovali řezníci svou živnost po venkovsku, to jest každý pro sebe ve svém domě nebo sídle, leč i tu bylo později předepsáno zřízení společných masných krámů. Počet řezníků v Praze byl pevně stanoven v ten způsob, že bylo na Novém Městě povoleno a zřízeno 32 krámů, na Starém Městě také 32 a na Malé Straně 16, avšak stávalo se, že ten neb onen řezník ještě jeden krám si získal a tedy (pod jedním nebo pod dvěma jmény) ve dvou krámech vysekával a že tedy bylo ve skutečnosti v Praze méně řezníků než 80. Tak například bylo jich roku 1856 na Novém Městě 27, na Starém Městě 25 a na Malé Straně s Hradčany jenom 13, celkem tedy v Praze 65 řezníků, takže připadalo na jednoho řezníka 1910 obyvatelů.

Tuesday, October 24, 2006

Ceny masa

Na hovězí maso vydával magistrát pro každý měsíc jednotnou sazbu, bez ohledu na druh masa. Například: v dubnu 1856 stála libra hovězího masa (32 lotu) 12 krejcarů, v květnu 13 krejcarů atd. V některém měsíci zvýšena cena 1 libry hovězího až na 14 krejcarů; vůbec stanovena cena dle příhonu nebo dle situace dobytčího trhu. Roku 1857 byla cena masa skoro beze změny, 13 krejcarů stříbra za libru, a klesla teprve koncem roku na 12 krejcarů. Magistrát porážel časem sám voly nebo krávy a vysekával maso na zkoušku, aby seznal, za jakou nejnižší cenu řezníci maso prodávati mohou, aby přece pracovali se slušným ziskem. Při stanovení ceny nečinil žádného rozdílu, z které části se maso bére. Tu pak stávalo se, že hospodyně nebo kuchařky samy nabízely o krejcar nebo dva krejcary více za libru, aby dostaly maso lepší, a někdy žádal takového příplatku řezník. Avšak přeplatky byly zakázány a řezník neměl jich přijímati, ani když mu dobrovolně byly nabízeny. Žádal-li nebo přijal-li řezník více, než sazbou bylo stanoveno, měl kupující právo, v úředním smyslu i povinnost, aby věc tržnímu úřadu oznámil. Každý se snadno domyslí, že za takových okolností tržní úřad stále byl zaměstnán žalobami a spory o překročování masné sazby, k nimž nezřídka dávala popud také konkurenční řevnivost. Řezníci i obecenstvo žádali již roku 1855, aby magistrát pražský stanovil tři ceny, 14, 13 a 12 krejcarů za libru dle části, z které se maso bére, ale na takovouto novotu se byrokratický aparát městský nebyl s to vyšinouti.

Wednesday, October 18, 2006

Mouka ze Saska

Zajímavou zvláštností oné doby bylo, že se v Praze prodával hojně chléb ze Saska sem přivážený. Na vysvětlení tohoto zjevu dlužno uvésti, že se tehda vyváželo z některých krajin naší země obilí do Saska a že se odtamtud vracelo jako hotový chléb. Podobně dělo se též s pšeničnou moukou. Mnozí krupaři pražští odebírali mouku jenom ze Saska. Saské mlýny obráběly sice také pšenici z Uherska, zejména z Banátu tam přiváženou, jako mlýny pražské, ale proto přece byla mouka ze Saska sem dovážená buď lacinější, aneb — při stejné ceně — lepší než zde vymletá. Saské mlýny měly totiž modernější, dokonalejší zařízení, zužitkovávaly lépe černější druhy mouky, otruby atd., a byly tedy s to prodávati jemné druhy mouky laciněji, než bylo možno mlýnům zdejším.

Monday, October 16, 2006

Zásobování a živnosti

Jak bylo v letech padesátých v Praze s chlebem a masem. Na obě tyto nejdůležitější potraviny vydávány tehda magistrátem pro každý měsíc nepřekroči-telné sazby. Sazby vyhlašovány úředními plakáty a novinami v denních zprávách. Co se týče chleba, stanovena pro každý měsíc váha šestikrejcarového bochánku, například v únoru 1856 musil vážiti šestikrejcarový pecen bílého chleba (první a druhé jakosti) 1 libru 2 '/A lotu, černého chleba (třetí jakosti) 1 libru a 4 loty; na měsíc duben stanovena váha šestikrejcarového bochánku bílého chleba na 1 libru 14 lotu, černého na 1 libru 17 lotu; v květnu musil už vážiti šestikrejcarový pecen bílého chleba 1 libru 17 lotu a černého 1 libru 20 lotu a roku 1857 v dubnu musil vážit šestikrejcarový pecen bílého chleba 2 libry 3 3U lotu, černého 2 libry 10 3U lotu, v srpnu bílý pecen 2 libry 3 3U lotu, černý 2 libry 7 V2 lotu atd. atd. dle tržních cen obilí.

Saturday, October 14, 2006

Vězeňské ubytování

Jen jedna malá jizba je v přízemí, která činí jakous výminku. Jizbě té říkají v místním podřečí zdejším „štokhauz", a vkročíme-li tam poodevřenými dveřmi ze dvora, nálezném tu společnost několika pánů, s kterými nebylo právě lze jinde neb vůbec vydržet. Nevypadá to zde skvěle, přece ale značně lip co do čistoty, vzduchu i světla než v separacích policejní budovy ústřední. Některý z těch pánů postí se zde, jiný má za trest na tvrdé pryčně „jen jednu pokrývku", totiž svou vlastní kůži, ale bavili se před naším příchodem dosti hlasitě a dívají se mrzutě na nás, že jsme je vytrhli. A sotva přivíráme zas dvéře, slyšíme za sebou hlas pobízející: „Nu, povídej dál!" —
/1868/

Tuesday, October 10, 2006

Slušný přístup

S humánní tendencí obezřetným a pilným mužem řízeného ústavu souhlasí celá tvářnost ústavu. Nevalně rozsáhlé místnosti budovy, skládající se z dvoupatrového domu průčelního a dvou nazad v pravém úhlu vybíhajících křídel, jsou vzorem čistoty. Na dlážděném dvoře je jako v síni, chodby, schodoví a pavlány skvějí se bělostí. Projdeš zdejším ohnivým i lázeňským „očistcem", prostrannou, z dvou jizeb se skládající nemocnicí pro mužské a v druhém patře rovněž velkou nemocnicí pro ženské, aniž bys zpozoroval vězeňského nedostatku světla a vzduchu, aniž by tě zarazil puch neb nějaký jiný nepříjemný dojem. Ba totéž lze říci i o zdejším velkém „prádle", kdež „bydlící" zde zdravé ženské obstarávají nejen prádlo pro domácí, nýbrž i pro vojsko, pro pražskou obecní stráž a pro naše hasiče. Vězení sama jsou zcela bytelná. Dvéře se odevrou bez rachocení klíčů a padajících spon, zcela jako v bytech jiných, podlaha je cista, na kamnech lesknoucí se nářadí v pořádku složeno, na pryčnách slamníky a pokrývky vysoko v kout nastlány, obyvatelé zanášejí se buď přiměřenou nějakou prací nebo se klidně baví.

(pozor, opravdu se jedná o basu, kde se vězni neváleli před televizí, ale také nedřeli v kamenolomech na galejích. A ono by to nebylo špatné ani dneska. Třeba zrovna ty peroucí ženské. A žádnou pračku, prostě ručně. Zkrátka vymyslet práci co není fyzicky přehnaně náročná, ale nepříjemná a pokudmožno co nejnudnější..)

Sunday, October 08, 2006

Děti

Ovšem malé děti potřebují stravy jiné, ale mléka, krupice atd. dodají dobročinní lidé dnes přijde dobroditelka, aby nejmladšímu přinesla úplné šatičky, jež byla sama ušila, zejtra přijde druhá, aby většího taktéž oblékla a pak ho s dovolením správcovým odvedla do opatrovny nebo jiné některé školky, kdež se dítě pobaví, kdež si i pohraje s jinými dětmi a hravě se něčemu přiučí. Odtud neodnesou sobě děti citů trpkých, neznají a nepoznají, že jsou ve „věznici". Poslechněte je u dveří jich jizby, jak pod dohledem matčiným si vypravují, jak se rozesmějí zvonkovými svými hlásky; zajděte za nimi a za knězem jejich do zdejší malé školky, stojí tu ještě od vánoc velký smrk, na něm je plno cukrovinek pro ty, které dobře odpovídají a jsou hodný, a zde, při stromku tom, je každé / dítě hodné. Po nějakém čase přece se zas matka odtud vybaví, šťastně přežila zde dobu nejnebezpečnější, našla dobrodince, kteří řídí kroky její dál, odnáší s sebou vědomí, že nebyla opuštěna. Takové vědomí dodává zdraví i lásky. Kéž by obec naše mohla v pomoc svou zahrnout bídu veškerou!
Sem přicházejí také děti porůznu na ulicích nalezené, aby se taktéž zjistilo příslušenství jich. U velmi mnohých se to nezdaří, patří pak již jen „pánubohu". Menší z nich dají se k soukromníkům nebo do dobročinných ústavů na vychování, větší hledí se dostat někam do učení. Jedno i druhé mívá velkou svou obtíž, Fišpánka nezní našemu lidu lákavě, předsudek ubíjí i nebohé děti; mnohá matka bojí se o dítě své, zví-li jen, že na školské škamně sedělo vedle něho dítě z Fišpánky, mnohý mistr také vskutku nepochodil s učedníkem odtud vzatým, neboť opuštěné mládeže ujímá se někdy dozralá zpustlost dřív než kdos jiný, dítě naučilo se snad již nestálosti, lenosti, nespolehlivosti. Avšak rovněž často přišla pomoc ještě včas a zachránila společenstvu mnohý platný život.