Ceny masa

Na hovězí maso vydával magistrát pro každý měsíc jednotnou sazbu, bez ohledu na druh masa. Například: v dubnu 1856 stála libra hovězího masa (32 lotu) 12 krejcarů, v květnu 13 krejcarů atd. V některém měsíci zvýšena cena 1 libry hovězího až na 14 krejcarů; vůbec stanovena cena dle příhonu nebo dle situace dobytčího trhu. Roku 1857 byla cena masa skoro beze změny, 13 krejcarů stříbra za libru, a klesla teprve koncem roku na 12 krejcarů. Magistrát porážel časem sám voly nebo krávy a vysekával maso na zkoušku, aby seznal, za jakou nejnižší cenu řezníci maso prodávati mohou, aby přece pracovali se slušným ziskem. Při stanovení ceny nečinil žádného rozdílu, z které části se maso bére. Tu pak stávalo se, že hospodyně nebo kuchařky samy nabízely o krejcar nebo dva krejcary více za libru, aby dostaly maso lepší, a někdy žádal takového příplatku řezník. Avšak přeplatky byly zakázány a řezník neměl jich přijímati, ani když mu dobrovolně byly nabízeny. Žádal-li nebo přijal-li řezník více, než sazbou bylo stanoveno, měl kupující právo, v úředním smyslu i povinnost, aby věc tržnímu úřadu oznámil. Každý se snadno domyslí, že za takových okolností tržní úřad stále byl zaměstnán žalobami a spory o překročování masné sazby, k nimž nezřídka dávala popud také konkurenční řevnivost. Řezníci i obecenstvo žádali již roku 1855, aby magistrát pražský stanovil tři ceny, 14, 13 a 12 krejcarů za libru dle části, z které se maso bére, ale na takovouto novotu se byrokratický aparát městský nebyl s to vyšinouti.