Vězeňské ubytování

Jen jedna malá jizba je v přízemí, která činí jakous výminku. Jizbě té říkají v místním podřečí zdejším „štokhauz", a vkročíme-li tam poodevřenými dveřmi ze dvora, nálezném tu společnost několika pánů, s kterými nebylo právě lze jinde neb vůbec vydržet. Nevypadá to zde skvěle, přece ale značně lip co do čistoty, vzduchu i světla než v separacích policejní budovy ústřední. Některý z těch pánů postí se zde, jiný má za trest na tvrdé pryčně „jen jednu pokrývku", totiž svou vlastní kůži, ale bavili se před naším příchodem dosti hlasitě a dívají se mrzutě na nás, že jsme je vytrhli. A sotva přivíráme zas dvéře, slyšíme za sebou hlas pobízející: „Nu, povídej dál!" —
/1868/