Děti

Ovšem malé děti potřebují stravy jiné, ale mléka, krupice atd. dodají dobročinní lidé dnes přijde dobroditelka, aby nejmladšímu přinesla úplné šatičky, jež byla sama ušila, zejtra přijde druhá, aby většího taktéž oblékla a pak ho s dovolením správcovým odvedla do opatrovny nebo jiné některé školky, kdež se dítě pobaví, kdež si i pohraje s jinými dětmi a hravě se něčemu přiučí. Odtud neodnesou sobě děti citů trpkých, neznají a nepoznají, že jsou ve „věznici". Poslechněte je u dveří jich jizby, jak pod dohledem matčiným si vypravují, jak se rozesmějí zvonkovými svými hlásky; zajděte za nimi a za knězem jejich do zdejší malé školky, stojí tu ještě od vánoc velký smrk, na něm je plno cukrovinek pro ty, které dobře odpovídají a jsou hodný, a zde, při stromku tom, je každé / dítě hodné. Po nějakém čase přece se zas matka odtud vybaví, šťastně přežila zde dobu nejnebezpečnější, našla dobrodince, kteří řídí kroky její dál, odnáší s sebou vědomí, že nebyla opuštěna. Takové vědomí dodává zdraví i lásky. Kéž by obec naše mohla v pomoc svou zahrnout bídu veškerou!
Sem přicházejí také děti porůznu na ulicích nalezené, aby se taktéž zjistilo příslušenství jich. U velmi mnohých se to nezdaří, patří pak již jen „pánubohu". Menší z nich dají se k soukromníkům nebo do dobročinných ústavů na vychování, větší hledí se dostat někam do učení. Jedno i druhé mívá velkou svou obtíž, Fišpánka nezní našemu lidu lákavě, předsudek ubíjí i nebohé děti; mnohá matka bojí se o dítě své, zví-li jen, že na školské škamně sedělo vedle něho dítě z Fišpánky, mnohý mistr také vskutku nepochodil s učedníkem odtud vzatým, neboť opuštěné mládeže ujímá se někdy dozralá zpustlost dřív než kdos jiný, dítě naučilo se snad již nestálosti, lenosti, nespolehlivosti. Avšak rovněž často přišla pomoc ještě včas a zachránila společenstvu mnohý platný život.