Mezi fasádami

Vzezření ulic pražských v druhé polovici let padesátých lišilo se valně od nynějšího jich obrazu. Především byla tehdejší výstavnost Nového Města a do jisté míry i ostatních „čtvrtí" — kterých bylo pět — mnohem primitivnější a chudší než nyní, přičemž arci některé části a kouty města malebnějšími se jevily a jakousi poezií zchátralosti dýchaly. Stavební ruch byl tehda velmi nepatrný, přestávaje na pracích
a podnicích jenom naprosto nutných. Jako všechen hospodářský, politický a národní život dřímal také stavební ruch v železném objetí absolutismu, který v nižádném směru nepřál novotám ani novým útvarům. Podnikavosti pak, aspoň v našem táboře, vůbec žádné nebylo a také u Němců činěny nové pokusy a podniky postupem docela mdlým a jenom v oboru tradicionálního obchodu a průmyslu. K tomu družila se okolnost, že byla ona léta výběžkem doby, ve které stavba domů ještě nebyla předmětem spekulace, ve kteréž se kapitály do domů ještě neukládaly na bezpečný výnos, nýbrž kdy lidé, kteří se byli jakéhosi blahobytu domohli, domy si stavěli, aby se svojí rodinou bydleli pod vlastní střechou a měli své závody ve vlastní budově. Přebývající místnosti pronajímali domácí páni jiným lidem, nepočítajíce, zdali kapitál do stavby domu vložený ponese také nějaký slušný úrok. Pravím, že byla padesátá léta výběžkem té doby, neboť bylo i tehda již mnoho měšťanů, kteří žili jenom z výnosu svého domu anebo svých domů, a bylo také již mnoho nájemníků, kteří s povzdechy vzpomínali časů, kdy na žádnou rentabilitu domů se nepočítalo a kdy tedy činže bývaly ještě velmi nízké.

Aparát zdvihací

Ale sláva této prosté manipulace netrvala dlouho; záhy ukázaly se při ní takové vady a potíže, že musilo od ní býti upuštěno. Inspektor městských vodovodů pan Božek sestrojil nato velký čerpací aparát a hnal odtud vodu z řeky vzhůru železnými rourami; na výšině rozváděna pak voda hliněnými rourami na různé strany do vodojemů, odkudž teprve k zalévání kultur byla nabírána. Avšak i tento pouze lidskými rukami obstarávaný způsob vedení prohlášen za prozatímný a usneseno, že příštím rokem místo něho se pořídí velkolepý aparát sací a zdvihací. V létě začaly již vystupovati obrysy zamýšlené parkové úpravy, ale obtíže, jež nehostinná a neživná břidlová půda letenské stráně kulturním pracem činila, a úplný převrat v obecních poměrech pražských, jenž roku 1861 nastoupil a správě města přinesl jiné, daleko důležitější a naléhavější úkoly, způsobily, že úprava Letné jenom zvolna pokračovala a vlastně teprve roku 1866 za pruské okupace občanstvem pražským provedena byla.
/S. Heller/

Sady na letné

Na Letné či lépe řečeno na letenské stráni, která již byla majetkem obce pražské, pokračovalo se v pokusech proměniti tuto k nebi strmící poušť v sad se stinnými promenádami. Již roku 1859 začala obec hořejší část Letné osazovat, ale první tento pokus se nezdařil, ježto vysázené tam stromky pro nedostatek vody zhynuly. Zjara roku 1860 nastalo tedy na radnici velké lámání hlav, jakým způsobem by se zjednati dalo k zalévání kultur stále potřebné množství vody, aby vysázené stromky opět nevyhynuly; má-li se hledati voda nahoře, v jediné tamější studni, jež by za tím účelem prohloubit a rozšířit se musila, či neby-lo-li by možno čerpati a vyvážeti vodu nahoru z Vltavy, jež patu belvederské stráně dole omývá. Z rozšíření studny nekymil po bližším ohledání žádný úspěch, a takž obrácen posléz zřetel jenom na Vltavu. Odborníci navrhovali různá čerpadla, zdvihadla a všelijaké tlakostroje s příslušným vedením, jež ale vesměs buď příliš nákladnými nebo málo praktickými se jevily. Tu vystoupil na kolbiště „hasičský mistr" — dnes říká se velitel hasičského sboru — pan Lamer a ukázal pánům konšelům Kolumbovo vejce: navrhl totiž, aby se voda nahoru na Letnou hnala prostě stříkačkami z Vltavy. Návrh ten překvapil velice velmi, ale uznán přece za hodný pokusu. Na úpatí hory postavena stříkačka, do Vltavy zapuštěna šest stop dlouhá sací roura a přes celý svah stráně položena 324 loket dlouhá hadice. Stříkačku uvedli dva muži do pohybu a za několik minut zaléval mlází a sazenice nahoře dosti vydatný proud vltavské vody. Pokus pokládal se za zdařený a pan Lamer triumfoval.