Trhy

O páté hodině ranní byl již trhový ruch v proudu. Tou dobou byly už na místě dlouhé řady povozů, osvětlených v zimních měsících velkými svítilnami a kahanci nebo lojovými svíčkami. Na znamení, že trh začíná, vztýčena u svatého Václava a tedy nedaleko tržní kanceláře plechová tržní vlajka jakožto znak předepsaného soustředění. Vlajka byla záhy obstoupena vozovou hradbou. Tržní řád předpisoval, aby se vozy rozestavily rovně několika řadami od vlajky ke bráně, a předpisu toho musilo býti přísně dbáno. Ale venkovské košatinové vozy manévrují ztěžka a tak stávalo se pokaždé, zejména na místech pro tržbu výhodnějších, že se srazil veliký chumáč vozů, z nichž mnohé nemohly a jiné nechtěly se hnouti z místa, jež byly zaujaly. Ale pohromadě takto zůstati nesměly, a proto přicházeli kvapem tržní úřadníci, proplétali se mezi vozy, dávali rozkazy, kam který vůz má couvnout, popojet nebo se postavit; vozkové pak odmlouvali, pokřikovali na sebe a hulákali na potahy, koně řehtali, voli bučeli, tržní strážníci nadávali a proklínali, brali koně za uzdy a voly za rohy, hrozili neochotným nebo vzdorovitým vozkům autoritou tržního úřadu aneb dokonce i postrach šířícím jménem státní policie a uváděli takto po dobrém i po zlém do chaosu žádoucí pořádek. Konečně byly vozové řetězy seřaděny, spory o místa uklizeny a začal trh. Kupci všeho druhu: hokynáři, drožkáři, fiakristé, stravova-telé z hostinců a veřejných ústavů, kantýnáři z kasáren, kuchaři atd. hrnuli se odevšad s vozíky nebo luhy a služkami, s nůšemi a koši, vpadali do vozo-ých kolon, rozbíhajíce se v nich jako voda ve stružkách anebo rtuť ve štěrbinách. Tržní úřadníci zatím procházeli, pátrajíce kárným zrakem, nepracují-li kde překupníci, kteří byli tehda na ranních trzích stíháni jako na hranicích pašeráci. Nad vozovými hradbami vlnil se temný šum lidských hlasů jako při rojení včel nebo jako hukot opodál se valící rozvodněné řeky; dole pak mezi řadami vozů prováděly se obchody poměrně dosti rychle, neboť trhové zápasiště bylo vyhrazeno menším kupcům jenom do deváté hodiny. Pak přicházeli „velcí kupci", sládci, vinopalové, obchodníci s obilím, velcí povozníci atd., kteří nakupovali celé náklady ječmene, žita, ovsa atd. a dávali je odvážeti do svých závodů nebo skladišť. Avšak dlužno vytknouti, že se zde na hořejším trhu vůbec jenom většími měrami prodávalo a kupovalo, celé náklady nebo značné jich části, kopy zelných hlávek, pytle mrkve, kolníku nebo turínu, korce hrachu nebo čočky atd., kdežto zcela drobnému trhu dolejší část Koňského trhu byla vyhrazena.