Mládež v praze

Mládež, pokud nebyla vázána na starší promenující obecenstvo, zdržovala se v době koncertů nejraději na Koňské bráně anebo na obrovském asfaltovaném mostě nad státním nádražím. Tímto nádražím byly totiž hradby značnou měrou přervány a mezera takto vzniklá byla řečeným mostem překlenuta, takže se od Nové brány po hradbách přes státní nádraží volně přecházelo k bráně Poříčské. Státní nádraží bylo zřízeno roku 1845 za jediné léto a dne 4. srpna 1845 přijel sem první vlak od Vídně; dne 20. srpna téhož roku byla celá státní dráha přes Olomouc do Vídně veřejné dopravě odevzdána a dnem 21. srpna v pražském nádraží slavnostně posvěcena. V letech padesátých přicházelo tedy do Prahy z venkova ještě velmi mnoho lidí, kteří nikdy ještě neviděli žádné železnice, žádných nádraží, lokomotiv a vagónů, a v samé Praze bylo na tisíce těch, kteří ještě nikdy po železné dráze nikam nejeli. Bylo tedy přirozeno, že u zábradlí mostu nad státním nádražím zejména v odpoledních hodinách vždy bývalo hojně diváků, kteří ty proháňky strojů s mohutnými trychtýřovými komíny, vagónů a vlaků s velkým zájmem sledovali. Široká střední plocha mostu pak byla milým a pohodlným rejdištěm bujaré mužské mládeže. V dobách mimokoncertních byly hradby navštěvovány hlavně dámami, jež se tu zaměstnávaly čtením nebo ručními pracemi, dále chůvami s malými i odrůstajícími dětmi a staršími pány, ve všech dobách dne pak mladými pány a slečnami, kteří si sem dávali dostaveníčka. Také studenti přicházeli s knihami a přednáškovými sešity.