Brány

Dosavadní Bruska byla z hezčích a veselejších bran pražských; nejšerednější byly Žitná, Nová, Poříčská a Újezdská. Roku 1858 zatarasena stará Poříčská brána, jež stála při samém ústí ulice Na Florenci, a postavena dále na sever, v ose nynější jízdné dráhy elegantní vysoká brána románského slohu v podobě triumfálního oblouku se třemi průjezdy; později zazděna stará Újezdská brána, jež stála dále nalevo od nynější jízdné dráhy, a postavena na konci kasáren nová, lehká a štíhlá kamenná brána podobného asi tvaru jako na Poříčí. Přede všemi branami stály (zvenčí) domky pro vybírání potravní daně a mýta. Brány se večer o desáté hodině zavíraly a povozy s nákladem musily nocovati venku. Pěším chodcům se postranní branky do jedenácté hodiny noční za poplatek otevíraly.
Od Poříčské brány až ke Slepé bráně byly na hradbách úpravné, vzdušné, stromovím a kravinami osázené procházky, jež zejména v letních měsících pražským obyvatelstvem přehojně byly navštěvovány. Na této části hradeb byly až do roku 1827 holé pastviny; touto dobou dal je tehdejší purkrabí hrabě Karel Chotek upraviti na způsob bulvárů v jakési parkové promenády, jež ihned takovou přitažlivost osvědčily, že postaveny záhy na bastionech mezi Novou a Koňskou branou dvě prostorné kavárny, kdež letní dobou třikrát do téhodne hrávaly vojenské hudby. Za těchto koncertů procházely se od Nové brány ke Koňské a dále ještě až k Žitné bráně sta, v neděli a ve svátek vždy tisíce vesele hovořícího lidu.