V obyčejných hospodách

V obyčejných hospodách a pivnicích, zejména pak v pivovarech koncertovaly harfy buď o sobě nebo s nějakým průvodem, například houslí nebo klarinetu, přičemž muzikantky a muzikanti časem také zpívali. Zpívány různé staré lidové písně, kterých je velká škoda, že zanikly, ale také ošumělé časové odrhovačky a balady obsahu víc než dvojsmyslného. Mezitím co harfa drnkala a klarinet kvílel, obcházely od stolu k stolu baby s masivními, do javorového dřeva vydlabanými necičkami plnými rozkrájených slanečků, dále obcházeli tu prodavači preclíků, roznašeči měchuřin na tabák a špiček z kozího rohu, „viřtláři", cukráři nižšího druhu atd. Síň byla vždy naplněna hustým dýmem, který stěží pronikaly plynové plameny, plápolající volně z nejprostších hořáků. Lustrem byl tehda i v lepších místnostech neboli kasinech prostý poloviční kříž z černých plynových rour. V kasinech, také jídelnami zvaných, hudba málokdy bývala. Zde sedali zámožnější občané, domácí páni a „lidé od péra" úředníci hovořili moudře nebo hloupě o nejvšednějších věcech jako v protější nebo přední místnosti a hráli šístku, někdy také bulku, ačkoli se bulka dle tehdejší definice místodržitele barona Mecséryho považovati mohla za zapovězenou hru hazardní.