Flašinetář

Objevoval se ve fantastickém kroji, ozdoben přečetnými papírovými a plechovými řády, a kokrhal k nesmírnému gaudiu velectěného publikum nemožným hlasem árie z různých oper. Nevím, dělalo-li si obecenstvo více blázna z něho, neb on z obecenstva, ušlechtilou však tato zábava jistě nebyla. Ale k nejpopulárnějším figurkám ulice pražské náležel v té době bez odporu flašinetář a písničkář František Hajs, který tuším přednedávnem zemřel jako chovanec Svatého Bartoloměje. Pamatuji jej v modré flanelové kazajce s červeným šátkem a s placatým kašketem na hlavě, chodícího s kolovrátkem dům od domu a prozpěvujícího při vřískavých tónech toho nástroje písničky, jež si sám skládal. Dával je vlastním nákladem u Spurného tisknouti švabachem na hrubém papíře obyčejně s nějakou titulní dřevořezbou a prodával je pak po krejcárkách při těchto svých produkcích.