Tumlplace

Ač byla Praha tehda sevřena hradbami, měla přece ve své oblasti místa dosti pro všelijaké kočovné „světoznámé — umělecké — zde posud nevídané" a všelijak jinak označované podniky. Bylo to především náměstí Senovážné, na kterém potulné podniky vztyčovaly své stany, boudy to někdy rozměrů velmi značných. Skrovnější podniky uchylovaly se na Karlovo náměstí, na prostranství pod novoměstskou radnicí, které tehdy ještě nebylo upraveno v sádek, v jehož středu je nyní Hálkův pomník. Taky na náměstí Josefském (nyní Republiky) vyvstávaly časem boudy, chovající všeliké zázračné věci. Světoznámé cirkusy stavěly veliké stany na tehdejším Rejdišti čili Tumlplace, nebo pořádaly představení v obrovském, dřevěném Novoměstském divadle, kteréž stálo asi v těch místech, kde je nyní Nové německé divadlo. Okolo roku sedmdesátého tuším podvakráte zavítal do Prahy Bergheer se svým duchovým a strašidelným divadlem, někdy roku 1868 a pak brzy zas po roce sedmdesátém, vzpomínám-li správně. Toto prkenné divadlo při druhém pobytu zůstalo v Praze tuším přes zimu, bylo vytápěno, a byly v něm předváděny skutečně věci dříve nevídané. Na tmavé jeviště vstupovaly nejen živé osoby, ale i zjevy strašidelné, mátohy z jiného světa v mlhovitých rouchách, i kostlivci.