Jen učedníci a děvečky

Jak tu rozkvétá při pivě myšlenka! Obyčejně je četnější společnost, různé stavy, různé náhledy, myšlénky a holby jenjen se kmitají. Ale i když sedíme sami, jako bychom seděli zrovna na vysokých školách! Člověk si vzpomene, že okeán bije do Severní Ameriky, že za devět miliónů let Severní Ameriky ani více nebude, — lítostí člověk změkne a přeje si, aby se toho raději ani nedožil. Nebo dostane kuráž, nebojí se 12. srpna ani komety a myslí si: „Eh co! Když už je povodeň i na Hradčanech, ať už to vezme všechno ďábel!" Nebo dojde netušeného toho štěstí, že sama sebe poznává. Vím to podle sebe. Před týdnem, když byl Husův den, bylo bydliště jeho na Betlémském náměstí vyšperkováno. Bohemie pak napsala, že si toho nikdo nevšimnul a že se tam chodili dívat jen „učeníci a děvečky". Byl jsem tam ale také — teď nevím, jsem učeník či děvečka — přemýšlím o tom již celý týden! Dovolte, abych ve své navyklé plzeňskolázeňské místnosti také dnes navečer ještě o tom přemýšlel.
/1872/ Jan Neruda