Jízda v pronajatém

To byla jízda sice nikoli pohodlná, ale daleko příjemnější než dostavníkem. Neveliký košatinový vůz byl třemi nebo čtyřmi velkými kufry bezmála naplněn, takže na upravení nějakých prostorných sedadel nebylo pomyšlení. Sedělo se tedy na kufrech a pevně sepjatých otepích sena mezi kufry, kouřilo se, vypravovaly se veselé historky a prováděla se tu a tam všeliká nevinná šibalství, zejména když se jelo v noci. Ze při takovéto jízdě o spaní nemohlo býti ani řeči, rozumí se samo sebou. Jakožto nájemci povozu byli jsme sice pány situace, ale nikoli pány neobmezenými, jsouce vázáni stejně oprávněným míněním majitele povozu. Chtěli-li jsme například zastaviti se v jiné hospodě, než kterou vozka náš obvykle měl na programu, musili jsme s ním zahájiti obtížné diplomatické vyjednávání, jež zpravidla končilo nějakým nemastným a neslaným kompromisem.