Na cestách

Snad upadá již v zapomenutí, jak se jezdilo v letech padesátých a šedesátých, než vystavěna byla nynější síť velkých i podružných železnic, z venkova do Prahy a nazpět, to jest: jak cestovali studenti z domova do škol a domů na prázdniny, zejména ti, jejichž rodičové neoplývali majetkem nebo neměli vlastních povozů.
V této době bylo z Prahy železniční spojení jenom po státní dráze do Vídně a do Drážďan, s odbočkou na Kralupy a Kladno; kdo na těchto tratích sídla neměli, musili jezdit vozmo: poštou, dostavníky nebo soukromými povozy. Studentům chudší třídy byly rychlíky c. k. pošty nepřístupny pro svoji drahotu a také dostavníky — kde vůbec nějaké jezdily — byly jim příliš drahé a k tomu ještě špatné, takže pro ně zbývaly jenom košetinové vozy nebo — vlastní pružné nohy.