Tři ročníky v každé třídě

Vzpomínaje tehdejšího školního vyučování, obdivuji se dodatečně výsledkům, kterých se docilovalo. Mělť učitel v každé třídě, zvláště ovšem ve druhé třídě, pohromadě vlastně dva tři ročníky, jež současně musily býti různým způsobem zaměstnávány a vyučovány. — V prvních lavicích seděli nejmladší nebo nejméně pokročilí žáci, v posledních nejstarší a nejpokročilejší. Cvičil tedy učitel tři vrstvy žactva, a to hochů a děvčat, bez všelikých téměř pomůcek, jimiž dnešní škola až oplývá. Vyučování nebylo na lépe opatřených školách ani tak omezené, ani tak nemetodické, jak se nyní obecně soudí dle humoristických popisů některých starých škol vesnických, kdež namnoze (v jedné třídě ovšem) vyučovali vysloužilí kaprálové; i malá města a městečka měla za mé paměti učitele dobré a vyučování velmi praktické. Předmětů a knih bylo arci méně, ale čeho tehda pro obecný život bylo potřebí, vnímavý žák si ze školy přinášel. Že toho bylo tehda méně potřebí než nyní, rozumí se samo sebou.