Masopust

První sobotou masopustu začínala sezóna domácích plesů, kterýmž se mezi Němci a německy hovořící „elitou" žertovně říkalo „Kalbsschlágelball", ježto se na nich spotřebovalo — dle tvrzení pražských řezníků — obrovské množství telecích kýt. Tančilo se při pianě a míliových svíčkách nebo voskovicích. V těchto domácích plesech bylo vlastní ohnisko masopustního života zámožných tříd měšťanských a zde také zapřádalo se nejvíce milostných poměrů, jež končívaly sňatkem. Tehda ženily a provdávaly známé měšťanské rodiny své „děti" skoro výhradně jenom mezi sebou jako nyní rodiny panovnické. Jenom právníci a tu a tam nějaký lékař nebo inženýr venkovského původu dělali do této čínské zdi šťastné průlomy. Proto asi bylo v letech padesátých a šedesátých v Praze nepoměrně méně krasavic než nyní, kdy měšťanstvo již nelpí na sobě jako výlučná, uzavřená kasta, otvírajíc už ochotněji svoje brány všem (co se týče kariéry) nadějným mladým mužům městského rodu i přespolním.
/S. Heller/