Složitá měna

Až do roku 1859 mělo Rakousko dvojí měnu: stříbrnou a papírovou, kterýmž se říkalo měna konvenční a měna vídeňská. Konvenční čili stříbrná měna spočívala na mincovním rázu, který byl zaveden sice již roku 1738 v Rakousku, v Německu a v Polsku, ale přesně stanoven teprve smlouvou neboli konvencí Rakouska s tehdejším kurfiřtem bavorským ze dne 12. září 1753, a proto se nazýval úřadně konvenčním. Lid však neříkal konvenční měně jinak než stříbrná, mluvě vždy jenom o dvou, třech .. . zlatých tolika a tolika krejcarech stříbra. V konvenční měně razilo se z vídeňské hřivny (16 vídeňských lotu) čistého stříbra 24 zlatých; specielně pak razily se v první době tolary, zlatníky, dvacetníky, desetníky, pětníky a grošíčky, později však jenom konvenční a levantské tolary po dvou zlatých, zlatníky a dvacetníky. Jakožto drobná mince raženy pak více než poloměděné šestáky, vedle nichž dlouho ještě v oběhu se udržovaly zbytky grošíčků co do kovu ještě horších.