Převody měn

Nynější pokolení dovede si sotva představiti, jak tehda vypadaly u kupců zásuvky s penězi: bývaly časem naplněny hromadou malých pomačkaných a umazaných papírků, ohavných trhaček, na kterých leckdy ani tisku už skoro nebylo lze rozeznati a jimiž se kupujícímu dodávalo na větší peníze. Byly však doby, kdy jsme vůbec jiných peněz nevídali než takové papírky a trochu ošoupané mědi. V pohraničních krajích a zejména na vlastním pomezí kolovaly hojně peníze německé, bavorské, saské a pruské. Počítání bylo takovéto: zlatý stříbra i zlatý šajnů, tedy zlatý vůbec měl šedesát krejcarů. Ve stříbře neboli konvenční měně počítalo se na zlaté a krejcary, ve vídeňské neboli šajnové měně pak na zlaté, groše a krejcary. Lid počítal se zálibou a houževnatou vytrvalostí na groše. Například: libra tohoto zboží nebo loket této látky je za 25 grošů. Dle valutové relace 5 = 2, tj. že 5 zlatých šajnů se rovnalo 2 zlatým stříbra, platilo 25 grošů neboli 75 krejcarů, neboli 1 zlatý 15 krejcarů šajnů = 30 krejcarů, tj. půl zlatého stříbra. 25 grošů šajnů bylo tedy půl zlatého stříbra a 50 grošů dělalo jeden zlatý stříbra neboli konvenční mince. Šlo tedy 150 krejcarů šajnů na jeden zlatý neboli na 60 krejcarů stříbra; 50 krejcarů šajnů dávalo dvacetník stříbra (bez ážia!), 5 grošů neboli 15 krejcarů šajnů rovnalo se šestáku atd. Jeden zlatý šajnů dělal 24 krejcarů stříbra, půl zlatého šajnů bylo 12 krejcarů stříbra atd. V nejdrobnějším obchodě značily tedy šesták = 5 grošů, 2 krejcary stříbra = 5 krejcarů šajnů, 1 krejcar stříbra = 27 krejcarů šajnů, naopak tedy 1 krejcar šajnový = 2/s krejcaru stříbra, šajnový groš rovnal se 6/s neboli 1 Vs krejcaru stříbra atd. Netočí se čtenáři už hlava?