Papírové peníze

Stříbrnou se ta měna obecně nazývala, ale stříbra bylo v oběhu „mezi lidem" velmi malounko. Zlatník byl mincí téměř neviditelnou a také dvacetníky byly dosti vzácný. Příčinou toho bylo stále rostoucí ážio. Jenom pověs;tný či proslulý šesták držel se jako vyšší druh drobné zvonivé mince v oběhu mezi konvenčními krejcary, kterýmž se říkalo krejcar stříbra, a podivnou havětí měděných peněz měny vídeňské neboli šajnové. Vídeňská měna neboli peníze poukázkové (Schein-geld), obecně šajnoviny zvané, byla zvláštní rakouská valuta, kteríi po státním bankrotu roku 1811 byla zavedena a do roku 1858 potrvala. Byla zastoupena státními papírovými „výplatními penězi" a „anticipačními poukázkami" — „Einlosungs- und Antizipationsscheim;" — po dvou zlatých a jednom zlatém nominální ceny s nuceným oběhem. Tyto státní papírove peníze (šajny) poklesly záhy co do ceny tou měrou, že byla stanovena relace: 5 zlatých vídeňské měny rovná se 2 zlatým měny konvenční neboli stříbra.