Život mimo prahu

Co se pak týká zvýšených výdajů, je každá starost směšná, vždyť je známo, že se na venkově žije laciněji než v Praze, a zdraví je zajisté tak vzácná dvojitý byt již za to stojí. Muž nemůže odolat, nechce sám sobě se vyznat, že je trochu špinav, ze je sice pravou hlavou, ale ne pravým srdcem své rodiny. Byt je brzy najat, třeba někde téměř na půde, spekulativně na byt přeměněné. Že se bude panička za překrásnou vyhlídku z vikýřů stydět, na to sobě nevzpomene, chudák! Nejmilostivější chraň je před prvním náběhem! Stěhování se počne, vezme se jen nejpotřebnější, a i to se poláme. Na mnohé veledůležité" se šťastné zapomene, muž sobě ale nestýskej na stravu neboť panička jasně dokáže, že na venkově jinak bytí nemůže a že venkované jinak to také nemají. Muž snáší obyčejně tiše, neboť přichází zemdlen domu a je rád, když se na horké lůžko položiti může, aby kvůli daleké cestě o hodinu dříve vstal, než v Praze dle pohodli činívá.