Husy

Však nejenom na mostě a na Hradčanech, také na schodech kostela u Křižovníků, pod balkónem chrámu salvatorského, na stupních před vlašskou kaplí a také jinde u kostelů, kde jen možno bylo, nocovali poutníci, kteří si hledání krytého noclehu uspořiti chtěli. Bylo-li deštivé počasí, měly hostince velikou potíž a nemohly ani zavírat. Tehda nebývalo v celé Praze snad ani jediné rodiny, jež by nebyla hostila nějakého poutníka, a přece procházely ulicemi po celou noc ještě zástupy venkovanů, kteří vůbec žádného přístřeší nenašli. Světských slavností o svatém Janě v Praze v padesátých letech žádných nebývalo. Den svatého Václava pozbyl v Praze ještě více než svatojanská pouť svého rázu a značení. Také tento den býval silně navštěvovanou poutí, ale jenom civilní poutí k pražskému posvícení a ke školám. Za onoho času konaly se po svatém Václave zápis a přijímací zkoušky do středních i vysokých škol a dnem 1. října začínal na gymnasiích, reálkách, pedagogiích, na konservatoři atd. školní rok. Proto byl den svatého Václava dnem příchodu a návratu venkovských studentů, jež provázeli obyčejně jich rodiče, zejména rodičové začátečníků ve studiích a ti, kteří o svatém Janě do Prahy zavítati s to nebyli.