Praha úvaha

Není na světě mnoho měst, které by byly tak dokonalým středištěm a tak věrným obrazem veškerých politických i kulturních dějin svého národa jako Praha národa českého. Výpověď obvyklá, že Praha jest zkamenělým dějepisem českým, není žádnou holou frází. Kéž by ani nebyl holou frází ten stesk, že posud velmi málo i Pražanů, kteří ten starý kamenotisk čísti umějí. Však neděje se nic, aby všichni naučili se čísti jej literami novými Cizinec, který o Praze jaktěživ ani slova neslyšel, přijda sem pozná za čtvrt hodiny, že se tu velmi mnoho dělo. Ten pak, kdož jen poněkud zná dějiny
její, vjíždí do ní s duševním jakýmsi mrazením, že na náměstích a na rozích ulic tu spatří aspoň — začáteční písmeny jejich. Ale všimněme si dobře takového cizince. S větším podivením dívá se na nás než na Prahu, poněvadž si neumíme z Prahy udělat Prahu. Kdyby Praha s veškerými svými dějinami politickými i kulturními patřila Němcům, Angličanům nebo Francouzům, hoj, což by na ní bylo více vidět, že jest Prahou, než nyní. My přestáváme na tom, že máme dějiny v archívech a bibliotékách; abychom je rozložili kolem s,ebe po náměstích a po ulicích, abychom je postavili před oči všem a každému, abychom se jimi veřejně honosili, k tomu stupni národního uvědomění jsme ještě nedospěli. Kdo, znaje naše dějiny a nikdy neviděv Prahu, věřil by vypravování, že mimo Karla IV. a svatého Václava nemáme v Praze na veřejném místě ani jedinou sochu z politických a kulturních dějin svých? Ba že mimo jména obou jmenovaných mužů jméno žádného svého velikána nemáme napsané na rohu ulice? Galerie jezuitských soch (!?) na Kamenném mostě přece není ilustrací českých dějin! A ten sloup s několika kamennými otesánky, postavený na Staroměstském náměstí po bitvě na Bílé hoře, jest nám toliko proto zajímavým, že jeho stín v pravé poledne padá na vydlážděný pražský — meridián! Kdyby tam nestál tento sloup, museli bychom kvůli tomu meridiánu postavit jiný, ovšem také jinam Suma sumárum máme Prahu posud s takovou tváří, jakouž jí daly časy jezuitsko-německé. Není na ní posud nic závadného z našich dějin, a v našich dějinách jest ukrutně mnoho závadného!